Zajímá mě na co myslíš, když jsme spolu sami dva.
Zadívám se do tvých očí, potom ty své zavírám.
Zapínám tu hudbu na pozadí a nechám ji hrát,
zhasíná se na obloze, jenom měsíc září dál.
Je spanilá noc, luna nám dneska večer zazpívá,
zamykám a podávám ti drink, aby ses napila.
Zabírám si celou postel, né, že bys mi vadila,
ztratila ses pod peřinou, potom spadla lavina.
Jednoduchá rovnice - ty a já, já pak ty
a cena, kterou jeden z nás dvou bude muset zaplatit.
A jsi to ty - víš to, oba to víme,
až odjedu, tak budeš litovat, že spolu teďka spíme.
A není to tak, že k sobě nic necítíme,
jen to není láska, i tak je to pouto silné.
A tobě to stačí, alespoň mi to tvrdíš,
ale nejsem hloupý, naneštěstí vím, že tě to mrzí.
Ale s tím si do toho šla, měla si s tím počítat,
tohle je všechno, co ti můžu dát - promiň, jsem hrozný chlap.
Ptala ses mě proč zrovna ty, teď se ptám na to samé,
vyložil jsem karty, je mi jedno, co se stane.
Která holka by stála o takový vztah?
Žádná nechce kluka, který ji nebude milovat.
Ale umím naslouchat, mé uši jsou ti otevřené,
ať se děje, co se děje - vždy se můžeš vrátit ke mně.
Zajímá mě na co myslíš, když jsme spolu sami dva.
Zadívám se do tvých očí, potom ty své zavírám.
Zapínám tu hudbu na pozadí a nechám ji hrát,
zhasíná se na obloze, jenom měsíc září dál.
Je spanilá noc, luna nám dneska večer zazpívá,
zamykám a podávám ti drink, aby ses napila.
Zabírám si celou postel, né, že bys mi vadila,
ztratila ses pod peřinou, potom spadla lavina.
Před rokem jsem ani nevěděl, kdo jsi a teď? (Teď)
Přemýšlím nad tím, zatímco ležíš vedle mě.
Neptej se mě na co myslím, když usínám vedle tebe,
nebudem to rozebírat, neumím ti odpovědět.
Stejně na tom nezáleží, já odjedu pryč
a ty zůstaneš tady, zbydou vzpomínky a sny.
Kdybych byl silnější, tak bych nic z toho nedovolil,
i když o tom nemluvíš, tak vím, že tě to bolí.
Zkoušel jsem to zastavit, když jsem ti napsal vlídná slova,
chtěl jsem tě od sebe odehnat, tak jsem ti ubližoval.
Nestál jsem o tvou lásku, nestojím ani teď,
ale mám tě rád, a proto píšu další text.
I když k sobě nepatříme, stejně si mi blízká,
ani nevím, jak se ti povedlo si mě získat.
A teď máme to, co máme, na chvíli si to uchováme,
nebudu psát závěr, myslím, že to osud zvládne sám.
Zadívám se do tvých očí, potom ty své zavírám.
Zapínám tu hudbu na pozadí a nechám ji hrát,
zhasíná se na obloze, jenom měsíc září dál.
Je spanilá noc, luna nám dneska večer zazpívá,
zamykám a podávám ti drink, aby ses napila.
Zabírám si celou postel, né, že bys mi vadila,
ztratila ses pod peřinou, potom spadla lavina.
Jednoduchá rovnice - ty a já, já pak ty
a cena, kterou jeden z nás dvou bude muset zaplatit.
A jsi to ty - víš to, oba to víme,
až odjedu, tak budeš litovat, že spolu teďka spíme.
A není to tak, že k sobě nic necítíme,
jen to není láska, i tak je to pouto silné.
A tobě to stačí, alespoň mi to tvrdíš,
ale nejsem hloupý, naneštěstí vím, že tě to mrzí.
Ale s tím si do toho šla, měla si s tím počítat,
tohle je všechno, co ti můžu dát - promiň, jsem hrozný chlap.
Ptala ses mě proč zrovna ty, teď se ptám na to samé,
vyložil jsem karty, je mi jedno, co se stane.
Která holka by stála o takový vztah?
Žádná nechce kluka, který ji nebude milovat.
Ale umím naslouchat, mé uši jsou ti otevřené,
ať se děje, co se děje - vždy se můžeš vrátit ke mně.
Zajímá mě na co myslíš, když jsme spolu sami dva.
Zadívám se do tvých očí, potom ty své zavírám.
Zapínám tu hudbu na pozadí a nechám ji hrát,
zhasíná se na obloze, jenom měsíc září dál.
Je spanilá noc, luna nám dneska večer zazpívá,
zamykám a podávám ti drink, aby ses napila.
Zabírám si celou postel, né, že bys mi vadila,
ztratila ses pod peřinou, potom spadla lavina.
Před rokem jsem ani nevěděl, kdo jsi a teď? (Teď)
Přemýšlím nad tím, zatímco ležíš vedle mě.
Neptej se mě na co myslím, když usínám vedle tebe,
nebudem to rozebírat, neumím ti odpovědět.
Stejně na tom nezáleží, já odjedu pryč
a ty zůstaneš tady, zbydou vzpomínky a sny.
Kdybych byl silnější, tak bych nic z toho nedovolil,
i když o tom nemluvíš, tak vím, že tě to bolí.
Zkoušel jsem to zastavit, když jsem ti napsal vlídná slova,
chtěl jsem tě od sebe odehnat, tak jsem ti ubližoval.
Nestál jsem o tvou lásku, nestojím ani teď,
ale mám tě rád, a proto píšu další text.
I když k sobě nepatříme, stejně si mi blízká,
ani nevím, jak se ti povedlo si mě získat.
A teď máme to, co máme, na chvíli si to uchováme,
nebudu psát závěr, myslím, že to osud zvládne sám.
Já tu písničku prostě miluju. No možná to bude tak trochu tím, že mi strašně připomíná jeden příběh.. příběh mě a "pana Božského", kterého bych nejradši umlátila.. nenávidím ho, ubližuje mi, je strašnej, ale zároveň nádhernej, dokonalej, úžasnej, v jistejch chvílích strašně hodnej a všímavej .. no prostě ho miluju..
To co mezi námi bylo, to jak mě "miloval" .. a když sem se do něj konečně zamilovala já, skončilo to pár dnama chození.. jenže to nebyl konec. To, že mezi námi bylo poměrně pravidelně něco před tim .. OK, ale to, že potom se mezi náma stalo víc, a pak zase mírně..
Jasně, za střízliva to bylo málokdy, ale když člověk v opilosti a podobnech stavech "mluví pravdu", co i když dělá pravdu ..?
Asi by se divilo hodně lidí, kdyby zjistilo o koho jde. Ti co ho maj rádi, by mu asi tvrdili, že by do toho měl jít, Ti ostatní by nechápali..
Já to vlastně taky nechápu. Vím akorát, že on je pro mě to nejdůležitější a odpouštím mu šíleně moc..
